otevírací doba

PONDĚLÍ - PÁTEK 16 - 20
SOBOTA, NEDĚLE 10 - 18

rozhledna Krkavec

Historie

HISTORIE

.

   Krkavec patří k významným vrcholům v blízkosti města Plzně a po Radyni (569mn.m.) je druhým nejvyšším vrcholem plzeňského okolí. Rozhledna byla v roce 2012 opravena a po téměř dvou desetiletích, kdy byla uzavřená, je znovu přístupná veřejnosti.

   Rozhledna Krkavec je původní a její stavba byla dokončena a rozhledna byla poprvé otevřena pro veřejnost v roce 1901. Je postavena z kamene a cihel. Její výška je 18,2 metrů. Vnitřní kamenné schodiště je také původní a má 98 schodů. Schodiště ústí na první kruhový ochoz, přesahující okolní stromy, ze kterého je krásný výhled na plzeňskou kotlinu a okolí. Po železném žebříku je z prvního ochozu přístupný druhý vrcholový kruhový ochoz s ještě lepším výhledem.  Na vrcholu rozhledny se po opravě znovu nachází železná čtyřramenná svatováclavská koruna s obloukovými tyčemi a vyznačenými světovými stranami.

   Na rozhledně Krkavec nejsou od roku 2012 žádná radiokomunikační zařízení ani antény. Vše bylo přemístěno na vedlejší příhradový stožár.

.

.

POVĚST

.

     Na vrcholu Krkavce bylo v dávných dobách obětiště, známé předpovídáním budoucnosti. Lidé ze širokého okolí Krkavce před každou delší cestou nebo vážným rozhodnutím přinášeli dary bohům (zvířata nebo část úrody) a kněží prováděli obětování a věštění.

     Kněží oběť na oltáři zapálili a sledovali chování krkavců, kterých bylo ve zdejších lesích hodně (odtud název Krkavec). Nepříznivá věštba byla, pokud krkavci přilétli a kroužili nad obětištěm. Naopak pokud odlétli a vrátili se až po vykonání oběti, bylo očekáváno vyplnění přání.

.


.

ROZHLEDNA A CHATA

.

     První známé plány na stavbu dřevěné rozhledny na Krkavci pochází již z roku 1893.

     Začátkem roku 1900 byl výbor Klubu českých turistů (KČT) v Plzni zmocněn valnou hromadou k výstavbě rozhledny. KČT již od svého vzniku usiloval o to, aby (řečeno slovy tehdejšího jednatele Antonína Kostince) „v blízkosti Plzně zřídil viditelný památník turistického ruchu“.

     Ve vedení klubu se několik let vedly diskuse o místě a vzhledu stavby. Krkavec byl nakonec vybrán díky ochotě představitelů obce Ledce, jíž patřil pozemek na vrcholu. Obec jej klubu nabídla za symbolický poplatek 10 K, včetně stavebního materiálu z nedalekého lomu.

Plány rozhledny si vzal na starost inženýr J. Kubeš, profesor plzeňské průmyslové školy. Navrhl zděnou stavbu, ze dvou třetin vystavenou z kamene a z jedné třetiny cihlovou. Tvarově ji pojal jako válcovou věž usazenou na osmibokém podstavci, s celkovou výškou 18,2 metry a ochozem ve výšce 16 m. Kromě hlavního ochozu, k němuž vedly 102 schody, nabízela vyhlídku ještě zvýšená plošina, dostupná po vnějším železném žebříku. Její vrchol zdobila svatováclavská koruna, nesená čtyřmi obloukovými tyčemi.

     Se stavbou rozhledny bylo započato v srpnu 1900 a již v říjnu téhož roku byla  stavba dokončena. Výstavbu realizoval stavitel R. Špalek nákladem 7.258,52 korun. Slavnostní otevření bylo z obvyklých důvodů odloženo až na příští jaro. Z jara 1901 bylo okolí rozhledny upraveno a 19. května 1901 byla rozhledna otevřena. Pojmenování získala po jednom ze zakladatelů KČT v Plzni – profesoru Janu Simlovi.

    Chata byla postavena  v roce 1924 vedle stojící rozhledny opět nákladem Klubu českých turistů v Plzni. Byla to původně dřevěná chata a vedle občerstvení zajišťovala i ubytování pro 16 osob ve čtyřech pokojích. Původní chata dostala své jméno po dalším zakladateli KČT v Plzni Antonínu Kostincovi.

.

.


.

HISTORIE A SOUČASNÝ STAV

.

Objekt byl turisticky využíván až do padesátých let. Poté byl objekt pro veřejnost zcela uzavřen a používán pro jiné účely – vojenské a spojové. V tomto období byla chata přestavěna ve stylu vojenského soc-realizmu.

V roce 1989 se podařilo dne 1. června otevřít po dlouhých letech dveře rozhledny pro veřejnost, postupně odstranit drátěnou hradbu kolem celého objektu a na jaře 1991 je povolen provoz rozhledny.

Začátkem roku 1992 se navrací celý objekt do rukou původního majitele – KČT TJ SK Škoda Plzeň. Je to v roce stého výročí založení prvního plzeňského Klubu českých turistů. Během příštích let Klub českých turistů objekt pronajímá a vnitřek je přestavěn na noční klub. Ten však nevydrží dlouho a objekt je nevyužíván a opuštěn. Klub českých turistů pro rozhlednu a nevzhlednou pomalu chátrající budovu nemá využití a rozhoduje se objekt převést na Plzeňskou sportovní unii.

Objekt však stále nenašel vhodné využití a proto jej začal majitel nabízet prodeji. Rozhlednu s nehezkou a neobydlenou budovou na Krkavci koupil na inzerát v roce 2000 současný majitel. Nechal zpracovat plány na rekonstrukci nevzhledné a zdevastované stavby, která zbyla po vojácích a bývalých majitelích. Po získání všech potřebných povolení majitel zchátralý nevyužívaný objekt na své náklady zásadně opravuje zevnitř i zvenku a po kolaudaci jej využívá pro své účely, t.j. jako sídlo svojí radiokomunikační divize. V moderně zrekonstruovaných prostorách pracuje přes 25 zaměstnanců. Jen s drobnými opravami zůstává rozhledna, která je využívána komerčně jako anténní nosič pro radiokomunikační účely.

V roce 2005 je objekt na Krkavci doplněn o nový anténní nosič a na něj jsou postupně přemisťovány z kamenné rozhledny anténní systémy pro radiokomunikační služby. Postupem doby majitel přikupuje sousedící pozemky, takže areál má v současné době rozlohu téměř půl hektaru.

     Po převedení komerčních aktivit do nově pořízených rozsáhlých prostor v Plzni přestává majitel objekt na Krkavci aktivně využívat a hledá pro něj nové využití, které by nebylo finančně ztrátové.

Po dvou neúspěšných pokusech získat dotaci z programu ROP jihozápad (bylo to v době, kdy se na veřejnosti začaly objevovat první zmínky o korupčních aférách ROP) byla na jaře 2012 podána žádost a podařilo se získat drobnou dotaci na opravu rozhledny z programu eDotace Plzeňského kraje. Po opravách schodiště, ochozů, vnějších a vnitřních povrchů a po přemístění antén, anténních nosičů a radiokomunikační technologie na vedlejší příhradový stožár, je opravená rozhledna opět vhodná k otevření návštěvníkům.

Od 26.června 2012 je rozhledna na Krkavci slavnostně po dlouhých létech opět zpřístupněna pro veřejnost.

      Koncem roku 2012 se podařilo obci Chotíkov, která je majitelem veřejné přístupové cesty z Krkavce k odbočce se silnicí Plzeň-Ledce, získat zejména díky iniciativě pana starosty Blažka dotaci na opravu této přístupové cesty a tak vede od konce roku 2012 na Krkavec namísto staré, rozbité cesty nově opravená  komunikace s výborně sjízdným asfaltovým povrchem. Tím se Krkavec definitivně stává snadno dostupným cílem pro všechny zájemce o jeho návštěvu.

Provoz rozhledny od roku 2012 zajišťují smluvní provozovatelé.

.


.

LISTINY

.

 

.

.